Klasifikační řád

Gymnázium Písek   * Komenského 89, 397 01 Písek

 
Článek 1
Zásady hodnocení a klasifikace
 
  1. Základním principem hodnocení a klasifikace je pozitivní hodnocení. Při něm učitel hodnotí skutečné znalosti a dovednosti žáka a nehledá mezery v jeho vědomostech.
 
  1. Cílem vzdělávání na gymnáziu není klasifikace, ale získání všeobecného vzdělání a rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života.
 
  1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
  1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
 
  1. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí na dvě skupiny: předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
 
 
Článek 2
Průběžné hodnocení žáků
 
1.      Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
         a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka
   b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
   c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)
   d) didaktickými testy
          e) analýzou výsledků činností žáka
          f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-         
            psychologických poraden
          g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
 
  1. Žák musí být z předmětu vyzkoušen alespoň dvakrát za každé klasifikační období.      
 
  1. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených jevů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.
 
  1. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby nedocházelo k jejich nadměrnému nahromadění v určitých obdobích.
 
  1. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Nepřípustné je individuální přezkušování žáků po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen u žáků s diagnostikovanou vývojovou poruchou, kdy je specifický způsob zkoušení doporučen ve zprávě psychologa.
 
  1. O termínu písemné zkoušky, která trvá déle než 25 minut, informuje učitel žáky nejméně týden předem. Termín takovéto písemné práce prokonzultuje vyučující se třídním učitelem a dalšími vyučujícími tak, aby žáci psali v jednom dnu maximálně dvě práce uvedeného rozsahu.
 
  1. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získávání jednotlivých známek.
 
  1. Učitel je povinen archivovat písemné práce žáků a další podklady pro klasifikaci po dobu celého školního roku (od 1.září do 31.srpna).
 
 
Článek 3
Klasifikace žáka
 
 
1.      Klasifikační stupeň určuje učitel, který vyučuje příslušný předmět.
 
2.      V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň učitelé po vzájemné dohodě.
 
3.    Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
 
4.      Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka během klasifikačního období. Stupeň prospěchu by neměl být pouhý aritmetický průměr z klasifikace za příslušné období.
 
5.      Ředitel je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
 
6.      Ředitel školy určí způsob, jakým budou informováni třídní učitelé a vedení školy o stavu klasifikace ve třídě.
 
7.      Případy v zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
 
8.   Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 2 dny před termínem konání klasifikační pedagogické rady, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do klasifikačních archů pro jednotlivé třídy a připraví návrhy na konání opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 
 
9.      Třídní učitelé, případně výchovní poradci, jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučeními psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů pro hodnocení.
 
 
 
 
Článek 4
Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení
 
1.   Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
 
2.    Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
 
3.      Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
 
4.      Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
 
5.   Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.
 
6.      Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, a to  nejpozději do konce září následujícího školního roku.
 
7.      Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
 
8.      Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 - nedostatečný.
 
 
       9.  Chování žáka se hodnotí stupni hodnocení:
1 - velmi dobré,
2 - uspokojivé,
3 - neuspokojivé.
 
     10. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
 
11. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 - výborný.
 
12. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.
 
13. Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.
 
Článek 5
Kritéria stupňů prospěchu
 
 
  1. Výsledky učební činnosti žáka se klasifikují pěti stupni dle článku 4, odstavec 8.
 
  1. Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření:
 
stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. V písemném projevu dosáhl více než 85 % úspěšnosti.

stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá učebními osnovami vymezené poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. V písemném projevu dosáhl 70 - 85 % úspěšnosti.
 
stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků nepodstatné mezery. Požadované činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.V písemném projevu dosáhl 50 - 70 % úspěšnosti.

stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky. Výsledky jeho činností nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. V písemném projevu dosáhl 30 - 50 % úspěšnosti.
 
stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. Není schopen uplatňovat vědomosti a dovednosti ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. V písemném projevu dosáhl méně než 30 % úspěšnosti.
 
 
 
  1. Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření:
 
               a) Za výchovné předměty se považují: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná   
                    výchova a   další předměty tohoto charakteru.
 
               b)  Při klasifikaci předmětů s převahou výchovného zaměření se vždy bere v úvahu  
                     nadání a osobní schopnosti žáka k danému předmětu.

                c) Při klasifikaci v těchto předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov  
                    hodnotí:
                                  - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
                                  - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá  
                                     aplikace,
                                  - kvalita projevu
 
                                  - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní
                                    činnosti,
                                  - vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
                                  - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná               
                                     tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví,
 
 

               d) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:
 

stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků osnov rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje aktivní vztah k nim. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
 
stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech.
 
stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele.
 
stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti.
 
stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech oproti svým schopnostem převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti a nevyvíjí žádné úsilí.
 
 
 
 
 
Článek 6
Komisionální zkoušky
 
1.      Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) koná-li opravné zkoušky
b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení.
 
2.      Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu.
 
3.      Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
 
4.      V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.
 
5.      Komisionální zkoušku podle odstavce 1 a 2 může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
 
 
Článek 7
Individuální vzdělávací plán
1.    Ředitel školy může žákovi ve výjimečných případech ze závažných důvodů povolit individuální vzdělávací plán. V individuálním vzdělávacím plánu je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.
 
2.    V případě, že žákovi je povolen individuální vzdělávací plán, bude stanoven průběh a způsob hodnocení s přihlédnutím k důvodům stanovení individuálního vzdělávacího plánu.
 
3.    Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
 
Schváleno školskou radou dne 12.11.2008
 Platnost od 13.11.2008                                           
                                                                                                Mgr.Petr Pícha
                                                                                                  ředitel školy