Dva studenti Gymnázia Písek se zúčastnili Národní výběrové konference Evropského parlamentu mládeže v Pardubicích

Od čtvrtka 24. do neděle 27.3.2022 se v Pardubicích konala výběrová konference Evropského parlamentu mládeže (EYP – European Youth Parliament).  Za Gymnázium Písek se zúčastnili Matěj Kofroň a Klára Nováková (oba 5.O). Nebylo by to ovšem možné bez pomoci pana učitele Kučery, bez něhož bychom se do Pardubic a zpátky nedostali. Jak ale vlastně EYP funguje?

Účastníkům jako my se říká delegáti. Ti jsou rozděleni do různých komisí a každá komise řeší v angličtině jiný problém (např. globální oteplování či lidská práva). Každá komise má kolem 9 delegátů a 1 předsedu/předsedkyni.

První den probíhá teambuilding, nejprve mezi všemi a dál v daných komisích.  Druhý den probíhá tzv. „committee work“ neboli práce v komisích. Ta trvá většinu konference, v případě Pardubic dva dny. Delegáti spolupracují na tvorbě tzv. rezoluce, tedy dokumentu, který shrne celý problém a zároveň představí cíle a řešení vymyšlené danou komisí.

Tvorba rezoluce by se dala shrnout do 3 částí. Nejprve si delegáti určí cíle, kterých by chtěli svou rezolucí dosáhnout. Dále pracují na tzv. „because clauses“, tedy důvodech, proč chtějí určených cílů dosáhnout. Nakonec pracují na tzv. „operational clauses“, to jsou konkrétní řešení, jakými problém vyřešit.

Po práci v komisích následuje „general assembly“, neboli hlavní shromáždění. Tam vystupují komise jedna po druhé a přednáší a obhajují svá řešení a rezoluci. Při přednášení plní v komisi každý nějakou roli. Ale jak shromáždění probíhá?

Nejprve prezident (který celé shromáždění řídí) přečte základní větu rezoluce, která lehce nastíní problém. Následně má každý 2 minuty, aby si ji v tichosti přečetl. Následuje „defence speech“, neboli obranný projev, kde detailně vysvětlí problém a řešení, jež komise vymyslela. Po něm jsou předneseny dva „position speeches“, tedy dva proslovy od jiných komisí, které reagují na rezoluci a obranný projev. Přednášející komise na ně odpoví a následují tři kola debaty, kde se střídají otázky a odpovědi. Po debatě je od přednášející komise přednesen „summation speech“, což je shrnující projev, který má za úkol přesvědčit ostatní komise, aby hlasovali pro rezoluci. Pak tedy následuje hlasování a rezoluce je buď schválena (většinou následuje velký potlesk a radost) či ne.

Celkový zážitek je jistě vyčerpávající, ale nic nenahradí zkušenosti, které získáte a lidi, se kterými se spřátelíte.

Matěj Kofroň, 5.O