V úterý 18. června se má třída 1.A společně se třídou 5.F vypravila na exkurzi do hlavního města Prahy. Jaká nás potkala dobrodružství a co jsme říkali na návštěvu Národního divadla či Národního muzea?
Po příjezdu jsme se vydali na prohlídku právě po výše zmíněném Národním muzeu, cíl naší cesty byl jasný - expozice 20. století.
Myslím si, že vidět helmy vojáků z první i druhé světové války či jejich uniformy nebo historické oblečení z obchodního domu Bílá labuť předčí jen máloco. Ráda bych o hlavním důvodu naší návštěvy Národního muzea napsala více, žel bohu jsem jedna z těch, která bloudila po muzeu a výstavu našla jen patnáct minut před dohodnutým srazem s našimi učiteli, a tak vám mohu prozradit jen to, že já jsem se zdržela v oddělení historie, kde jsem měla možnost vidět exponáty z dob před naším letopočtem, ale také uniformu císaře Františka Josefa I.
Po dvouhodinové přestávce na oběd jsme měli sraz na Staroměstském náměstí u orloje, a protože jsme všichni dorazili ve dvě hodiny, viděli jsme i pochodující figurky, což byla moc hezká podívaná, po níž jsme se dali na cestu do židovského muzea.
I to byl zážitek, neboť pánové dostali na hlavy čepičky kipy a my jsme si musely zahalit ramena, což byl ve třiceti stupních bojový úkol, ale přežili jsme a mohli jsme si díky tomu prohlédnout překrásnou Španělskou synagogu a skoro čtyři sta let staré náhrobní kameny na židovském hřbitově.
Když jsme se po dalším rozchodu zase sešli, bylo to před budovou Národního divadla, vrcholem našeho výletu. Představení, které nás čekalo, byl "Hamlet" a já stále nemohu najít vhodná slova pro to, jak jej popsat.
Tak neskutečně se mi líbilo pojetí celé hry a výhled z galerie! A co víc, při dvacetiminutové přestávce jsme se vydali i nahoru na terasu a výhled na Prahu při západu slunce byl neskutečný, mohu jen a jen doporučit. A co nás čekalo dále? Cesta domů. Co k ní říct? Dojeli jsme v pořádku a myslím, že se všichni výletníci shodnou na tom, že ač to byl mimořádně teplý a náročný den, moc jsme si jej užili.
Denisa Maroušková, 1.A
