Co takhle dát někdy vyučování do rukou studentů? Co takhle zkusit místo pouhého odříkávání zadané prezentace nechat pracovat samotnou třídu? Nebo co kdybychom vše zkombinovali? Něco takového proběhlo v jedné z našich tříd v hodinách dějepisu.
Na konci 1. pololetí čekala třídu 5.O hodina na téma „Co dalo Řecko světu?“ Třída byla rozdělena na týmy po pěti lidech. Poté byl na tabuli promítán kvíz s různými otázkami – od pohybových úkolů, přes hlasové nahrávky, až po hádání osobností. Většinou bylo možné odpovědět i bez zbytečného množství memorovaných informací. Pokud byl žák schopen spojit souvislosti, mohl zodpovědět mnoho otázek jen se základním přehledem. Samozřejmě byly připravené i těžší otázky a různé speciální úkoly.
Na konci ledna měli být žáci seznámeni s tématem “Velká Řecká kolonizace.” Hodina začala prací ve dvojicích. Cílem bylo přečíst připravený text, vypsat 10 klíčových slov a podtrhat podstatné části. Poté se třída rozdělila na čtyři větší skupinky. Každý si na čelo nalepil jedno z klíčových slov z textu (on sám nevěděl, jaké slovo na čele má). Následně se žáci střídali a zjišťovali, kým jsou, pomocí ano/ne otázek. Touto aktivitou si zopakovali probírané informace (pokud odpověď neznali, museli v textu hledat znovu).
Zatím poslední hodina proběhla na konci března. Tentokrát bylo zvolené téma “Pompeje.” Hodinu zahájila práce v týmech. V první části hodiny byl žákům rozdán text o Pompejích s vynechanými slovy. Žáci měli za úkol běhat na chodbu, zapamatovat si vynechaná slova (na chodbě byl rozstříhaný celý text) a doplňovat je do svých textů. Následně týmy přešly na druhou část hodiny – vytváření myšlenkové mapy. Toto vedlo k ujasnění důležitých informací a výtahu nejpodstatnějších částí. Na tuto aktivitu měli cca 20 minut (záleželo na rychlosti každého z týmů). Poté přešli do třetí části – napodobit, vyfotit a odeslat pózy lidí zasypaných při zkáze Pompejí. Jakmile to týmy dokončily, proběhlo hlasování o nejlepší fotce a tím byla hodina ukončena přesně se zvoněním.
Tak co, není to tak těžké, že? Nemůžeme očekávat dokonalost hodin hned na poprvé, podruhé, ani na potřetí, ale za zkoušku to stojí. Příprava těchto hodin nás hodně posunula, nabrali jsme nové zkušenosti a mohli sledovat třídu, jak pracuje – což přináší opravdu dobrý pocit! Žáci nám poskytli zpětnou vazbu a v naprosté většině se shodli na pro nás pozitivním závěru. K našemu překvapení spolužáci v návaznosti připravují podobné aktivity!
Chtěli bychom poděkovat paní učitelce Pechouškové za umožnění, aby se tyto hodiny vůbec uskutečnily, všem spolužákům za spolupráci a následnou rozsáhlou zpětnou vazbu a samozřejmě vám, pokud jste článek dočetli až sem. Snad se alespoň někdo z vás inspiroval, motivoval nebo sám zatoužil po změnách v hodinách.
Ivo Sobotka, 5.O
