Rakousko je země proslulá svými horami, zimními destinacemi a lyžařskými středisky. Jaká je ale Rakouská republika v létě? Napadlo vás se někdy zamyslet, jak to tam může vypadat bez sněhu, bez lyžařů? Třídy 4. O a 5. O se to rozhodly zjistit během dvoudenního výletu do země obehnané Alpami.
Exkurze za poznáním nádherné země, skládající se z dalších devíti spolkových zemí, započala v pondělí ve tři čtvrtě na sedm. Pro většinu z nás panovala ještě půlnoc, když jsme opouštěli Českou republiku a vyrazili na cestu za dobrodružstvím. První destinací, jež byla součástí plánu naší cesty, se stalo lázeňské městečko Bad Ischl. Právě jej si oblíbila i samotná a velmi proslulá císařovna Sissi, která zde se svou rodinou trávila léto. Kouzelné a malebné městečko s příjemnou atmosférou nás vtáhlo do pohádky, která měla pokračovat. Zlatým hřebem prvního dne se stalo jedno z nejznámějších měst Rakouska – Salzburg. Před historickým centrem nás čekala ještě jedna zastávka, dech beroucí zámek Mirabell. Když jsme se ocitli v jeho zahradách, připadali jsme si jako Alenka v Říši divů, bylo to kouzelné místo plné barev, uměleckých děl v podobě soch, doplněné objednaným počasím bez deště a s nebem bez mráčků. Fotogenické místo s ideálními podmínkami pro jedny z nejkrásnějších fotek, které jsme si z výletu odvezli, nebylo posledním místem říkajícím si o vyfocení. Naše další kroky vedly po stopách Mozarta a jeho života – zatoulali jsme se do slavné ulice Getreidestraße s spolu s jeho rodným domem. Navštívili jsme snad téměř polovinu kostelů, v nichž hudební génius hrál. Nesměl chybět ani nákup Mozartových koulí, které ve většině případů přečkaly dlouhou cestu zpět do Písku…
Cestu solnými doly jsme také přežili v pořádku, ale to bych přeskakovala. Po vynikající snídani v horském hotýlku nás čekala vyhlídková plavba po jezeře Wolfgangsee. Samotné se mi nejen jezero, ale městečko nesoucí stejný název zalíbilo natolik, že bych zde dokázala i bydlet. Ulice provoněné květinami, prohřáté slunečními paprsky a lemované dřevěnými domy se nesly v pozitivním duchu. Po obědě u jezera nás čekala cesta do známého městečka Hallstatt, naší poslední destinace. Nejprve jsme vyjeli „zubačkou“ prudce nahoru do hor a došli jsme až k solným dolům, jimiž jsme byli v následující hodině a půl provedeni. Velkým zážitkem byly dřevěné skluzavky, které svého času horníci opravdu používali k rychlému transportu mezi patry dolu. Také jsme se na závěr prohlídky projeli vláčkem šachtami mnohdy tak těsnými, že jsme se obávali o hlavy vyšších spolužáků. Naštěstí jsme se opět setkali se slunečním svitem, načež jsme se na vyhlídce vyhřívali jako ještěrky. Po návratu zubačkou, prohlídce hallstattského kostela a rozchodu jsme nasedli zpět do autobusu a všichni jsme byli rádi, že opět sedíme. Do Písku jsme dorazili krátce po desáté hodině večer. Tak jsme zjistili, že Rakousko je opravdu krásné i bez sněhu.
Elena Střízková (4. O) a Barbora Voráčková (5.O)
