Po úspěchu v okresním kole se náš florbalový tým vydal 1. února do Hrdějovic, kde se společně s dalšími okresními vítězi utkal o postup do národního kola.
Naše skupina sestávala ze tří týmů a pro účast ve finále bylo nutné obsadit první příčku.
Jako první se nám postavil výběr Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické z Českých Budějovic. Do utkání jsme vstoupili aktivně, soupeře jsme herně předčili a po první desetiminutovce jsme vedli 1:0. Po přestávce zavelela k útoku naše druhá lajna a po dvouminutovém varu soupeře v jeho obranném pásmu se jí podařilo zvýšit na 2:0. Euforii z proměnné akce však přerušil kontroverzní výrok rozhodčího, který gól pro údajné sekání zrušil a věnoval rozehrávku soupeři. Ještě hůř bylo za pár okamžiků, kdy se hráči protivníka prohnali našimi rozhozenými řadami a srovnali skóre zápasu. Další gól už nepadl a tak jsme se s Budějovicemi i přes náš lepší výkon rozcházeli smírně 1:1.
Po prvním zápase byla z týmu cítit frustrace, především kvůli výrokům rozhodčích, které byly, při vší úctě, přinejmenším diskutabilní. To jsme však museli rychle hodit za hlavu a zkoncentrovat se na druhý skupinový zápas.
V tomto klání se nám soupeřem stal výběr Obchodní akademie T. G. Masaryka z Jindřichova Hradce. Ten prohrál s Budějovicemi rozdílem třídy 0:6, a tak jsme věděli, že k ovládnutí skupiny potřebujeme vyhrát alespoň o sedm branek. Všechno jsme tedy vsadili na jednu kartu - vrhnout se do útoku a cpát se do brány jak jen to půjde. Podařilo se nám vstřelit dva rychlé góly a především díky skvělé kombinaci prvního útoku jsme po prvním poločase vedli již o čtyři branky. V druhé části však nastalo trápení. Jindřichův Hradec se rozhodl kompletně zabetonovat své obranné pásmo, a tak se nám i přes konstantní tlak dlouho nedařilo navázat na gólovou kanonádu z první půle. Soupeřovo kouzlo se nám podařilo prolomit až tři minuty před koncem, kdy jsme vstřelili v rychlém sledu dvě branky a výsledková tabule tak po závěrečném hvizdu ukazovala skóre 6:0.
Měli jsme tedy naprosto stejný počet bodů i skóre jako mančaft Českých Budějovic. O vítězi skupiny tedy musely rozhodnout nájezdy. V těch byl bohužel úspěšnější soupeř z jihu, který proměnil všechna tři trestná střílení, zatímco nám se podařilo rozvlnit síť pouze dvakrát.
Prohra nás tedy odsunula na druhé místo ve skupině a to znamenalo, že jsme se v posledním zápase měli utkat pouze o třetí místo s Rytíři z Hluboké nad Vltavou. Přestože jsme si řekli, že zápas neodevzdáme a půjdeme se poprat alespoň o dílčí úspěch, bylo znát, že se v týmu něco zlomilo. Fakt, že už nemůžeme postoupit do dalšího kola, byl demoralizující a na výkonu bylo znát, že je daleko za naším maximem. O poločase jsme ještě drželi remízový stav 1:1, ale druhá část utkání už byla z naší strany mentálně odevzdaná a soupeř nás za to ukázkově vytrestal. Rytíři nás porazili poměrem 5:2 a alespoň částečně nám tak vrátili porážku z krajského finále před dvěma lety.
Výsledným čtvrtým místem jsme zakončili naší letošní pouť v Subterra Cupu, ve kterém jsme herně měli možná na víc, ale na rozdíl od minulého ročníku nám chyběla trocha toho sportovního štěstíčka. Útěchou nám mohla být alespoň výhra v soutěži ve střelbě na přesnost, ve které jsme se jako jediný tým dostali přes hranici 200 bodů a získali jsme tak pro školu příspěvek na sportovní vybavení. Turnaj ovládl výběr Gymnázia Pierra de Coubertina z Tábora.
Sestava: Jakub Štěpán (5.O), Jan Saidl (6.O), Štěpán Slunéčko (1.B), Lukáš Kulvejt (4.B), Tomáš Louženský (1.A), Ondřej Kašpar (6.O), Matěj Prčík (2.A), Adam Petroušek (5.F), Šimon Glück (8.O), Štěpán Kacbunda (8.O), Vojtěch Kašpar (8.O), Jakub Halbrštat (3.F), Vít Prokopec (3.F), Matěj Hnyk (3.F)
Šimon Glück, 8.O
