Kolik se platí za čerstvost informace? Jak skočit šipku do záchodu? S jakou fotografií lze vyhrát Czech Press Photo?

Na tyto otázky nacházeli odpovědi studenti 6.O během nabitého programu exkurze do České tiskové kanceláře, Muzea smyslů a Národního muzea v Praze.

Česká tisková kancelář je národní tisková a informační agentura. Jejím posláním je poskytovat informace, které jsou objektivní a všestranné. Jedná se o základní podmínku pro svobodné vytváření názorů.

Muzeum smyslů – druhá zastávka – místo, kde se smyslům nedá věřit.  Jedná se o domov zážitků, kde se oči nestačí divit, mozek je zmatený, a tělo neposlouchá. Testování smyslů na více než padesáti expozicích stálo za to! Expozice nás neustále nutily k tomu, abychom více viděli, cítili a objevovali.

Když jsem já šel tou Putimskou branou...

Když jsem já šel tou Putimskou branou...

V pátek 21.6.2024 jsme v 11 hodin vystoupili v prostoru kostela Nejsvětější Trojice v Písku při příležitosti předávání maturitních vysvědčení. Připravili jsme si pro úspěšné studenty a jejich příbuzné soubor písní, kterými jsme doprovázeli celou akci. Nesměla chybět ani píseň připomínající Písek jako město studentů - Když jsem já šel tou Putimskou branou. Slavnostní den si užila třída 8.O, která se po osmi dlouhých letech dočkala konce školní docházky na gymnáziu. Věříme, že si absolventi i jejich rodiny tento den užili a budou na něj vzpomínat. Legendární studentskou písní jsme tento rok naposledy zahájili naše hudební vystoupení pro maturanty. Při cestě zpět do školy jsme si společně prozpěvovali tuto známou melodii a dokonce jsme slavnostní okamžik zvěčnili fotkou přímo u Putimské brány.

Veronika Kalinová a Anna Koblencová, 3.A

"Tráva pro kamaráda"

Podělili byste se s kamarádem o joint? Projeli byste se bez svolení v cizím autě s tím, že ho zase v pořádku vrátíte? Ponechali byste zraněného člověka v příkopu u silnice bez pomoci, protože spěcháte? Setkali jste se někdy se stalkingem?

Kolik let ve vězení si zaslouží člověk, jehož kamarád měl autonehodu s doživotními následky, protože se den předtím „sjel“. Jaký trest je žádoucí pro mladistvého, který nabourá cizí „sporťák“, s nímž se chtěl jen projet. Kolika lety vyvážíte vnitřní krvácení člověka v příkopu, kterého 20 minut kolemjedoucí řidiči ignorovali. Je soustavné pronásledování člověka banalitou, protože se vlastně „nic moc neděje“?

Regionální kultura jako téma projektového dne druhých ročníků

Čtyři zastavení, řada informací a zážitků, zajímavá setkání, takový byl 11. červen 2024 v Prácheňském muzeu.

Studenti se v rámci svého projektového dne setkali s pracovníky muzea, včetně současného ředitele, PhDr. Jiřího Práška, který je v přednáškovém sále přivítal a stručně připomněl dlouholetou tradici muzea, které si v letošním roce připomíná 140 let od svého vzniku.

Skupiny studentů procházely muzeem a seznamovaly se s historií i současností písecké regionální kultury.

S Mgr. Janem Adámkem si studenti prohlédli velkoplošné obrazy z 18. století a originály soch z Kamenného mostu, seznámili se i se složitým procesem jejich restaurování.

S Bc. Martinou Měřičkovou si o výtvarném umění povídali přímo uprostřed originální výstavy obrazů významných píseckých malířů.

Mgr. Jan Kotalík studenty provedl expozicí kulturní historie, ve svém vyprávění se zaměřil na hudbu, výtvarné umění, literaturu a školství.

Exkurze 7.O

Ve středu 5. června se naše třída 7.O vydala na exkurzi, která měla jasný cíl. Přispět k doplnění našich znalostí a tak trochu nenásilným způsobem pomoci v přípravách na maturitu v příštím roce. 

Dopoledne jsme strávili v malebném prostředí Strže, ve kterém novinář a spisovatel Karel Čapek nejenom psal svá známá díla, kde se setkával s přáteli, ale i jenom relaxoval při práci na zahradě nebo při opravách vlastního domu. Dozvěděli jsme se nové informace o jeho osobním životě, práci i názorech na svět kolem sebe, kterými obohacoval nejen své blízké okolí. Řada z nich je aktuální i v dnešní době.

Poznávací exkurze do údolí Wachau a Vídně

Se třídou 4.O a 5.O jsme se v termínu 10.-11.6. vydali prozkoumat krásy Rakouska, konkrétně údolí Wachau a hlavní město Vídeň.

Autobusem jsme vyjeli v pondělí brzy ráno. První zastávku jsme si udělali v rakouském městě Kremže (Krems). Po prohlídce historického centra jsme pokračovali do Dürnsteinu, kde jsme plánovali vyjít na zříceninu nad městem. Bohužel nám ale nepřálo počasí, proto jsme se za vydatného deště pouze prošli podél Dunaje a krátce si prohlédli město s klášterem. Další zastávkou byl Melk. Během rozchodu jsem konečně využila svoje znalosti němčiny při objednávání zmrzlinového poháru. Hlavním cílem v městě Melk byl ale klášter, kam jsme se také podívali a absolvovali prohlídku. Po tomto dlouhém dni jsme naším autobusem vyrazili do Vídně, kde jsme se již jen ubytovali v hostelu a ulehli k spánku.